Asi není tÅ™eba říkat, že každá zemÄ› má svou vlastní kulturu. Ta je dána pÅ™edevším její historií, ale také například geografickým umístÄ›ním Äi přírodními zdroji. Z ní se pak vyvíjí i zvyky a tradice, které jsou v dané zemi provozovány. Není tedy divu, že i ty se mezi jednotlivými státy mohou velmi liÅ¡it. AvÅ¡ak aÅ¥ už jsou jakékoliv, vždy je jasnÄ› vidÄ›t, že si jich lidé váží. Je vÅ¡ak otázkou, zda oprávnÄ›nÄ›.

 

 

DneÅ¡ní tradice vychází z Äinností, které naÅ¡i pÅ™edkové provozovali. AvÅ¡ak zatímco my je dnes sledujeme z velké Äásti pouze z úcty k nim, pro naÅ¡e pÅ™edky mÄ›ly Äasto velký význam. Nejednalo se jen o den, kdy nemusíme do práce, ale o skuteÄný svátek, důležitý například z náboženských důvodů. Ty jsou dnes samozÅ™ejmÄ› vylouÄeny, avÅ¡ak provozované vÄ›ci se nezmÄ›nily. Je tedy otázkou, zda je nutné jim pÅ™ikládat skuteÄnÄ› takový význam.

 

Na jednu stranu je pravdou, že vÄ›tÅ¡ina zvyklostí, které provozujeme, je dnes považována za zbyteÄnou. Víme například, že zdobení stromeÄku nepÅ™iláká Ježíška ani dÄ›du Mráze, případnÄ› že „vyÅ¡upání“ holek na Velikonoce neznamená, že zůstanou plodné. ProÄ tedy tyto Äinnosti provozujeme?

 

 

Z velké Äásti proto, že jsou souÄástí naší kultury. PÅ™edstavují mnohdy jediné spojení s naÅ¡imi pÅ™edky, které máme. Díky nim si pÅ™ipomínáme, jak se dříve žilo a co lidé museli dÄ›lat. OvÅ¡em pÅ™edevším je to zábava, hlavnÄ› tedy potom pro dÄ›ti. A dalo by se říci, že už kvůli nim stojí za to ony zvyklosti dodržovat.

 

Tady je však potřeba si uvědomit, že zdaleka ne všechny zvyky jsou tak dobré, jak se nám jeví. Stejně jako my nehodnotíme příliš kladně běhání s býky ve Španělsku, najdou se i u nás tradice, nad kterými nezávislý pozorovatel kroutí hlavou. Rozhodně je tedy na místě se ptát, zda je potřeba za každou cenu zachovávat všechny zvyklosti a tradice. Může se totiž ukázat, že na tom budeme lépe bez nich.